Večer před výstavou CAC v maďarském Debrecenu, jsme si tak prolistovali Google Earth, že bychom nejeli jen na výstavu, ale odpoledne po skončení si zajeli zakempovat někam k vodě. Našli jsme místo u jezera Tisza, které je asi 50km od Debrecenu, a tak jsme spokojeně usínali, vše naplánované, stan a spacáky sbalené...
V 6 hodin ráno (tedy v 7 Rumunského času), budíček, vstávat, vypravit se a hurá do Maďarska. Jen aby jsme to stihli :-)
V Debrecenu jsme chvilku bloudili, protože výstavu přesunuli oproti loňsku jinam. Přijeli jsme na místo, našli i pěkný flíček na zaparkování u areálu a JDE SE!
Platíme vstupné, usmíváme se s pořadateli na sebe až do doby než přijdeme k pokladně. Tam se usmívá jen slečna, která mi sděluje, že na přihlášce je sice od 8:00 hodin přejímka, ale to je ohledně klubových výstav. To co jsme považovali na přihlášce za položku konec výstavy v 18:30 znamenalo ve skutečnosti zahájení večerního programu v 18:30. To je problém když je přihláška v cizí řeči. Posledně to bylo v normální čas a tak nás nenapadlo, že to teď změní, proto jsme přihlášku moc nestudovali. CAC byl tedy večerní show a tedy pořadatelé tu budou až od 4 hodin odpoledne. Tááák a bylo vymalováno. Stanování padá, protože podle zkušenosti z noční show v Targu Mures bude dnešní CAC minimálně do půlnoci.
Máme dilema, opustit areál po zaplacení vstupného, vrátit se do Rumunska do 4 odpoledne? Nebo jet do města? Všude okolo mraky, blesky, blížila se navíc bouřka. Rozhodli jsme se zůstat. Celý den jsme tak strávili pod stromy schováni před sluníčkem, nakonec jsem musel i pro auto, protože bylo jasné, že se bouřka nevyhne ani nám - nevyhla. První bouřka kdy jsme cítili jak hromy hýbou autem. Opravdu síla. I to jsme přežili, je tu něco po čtvrté, jdeme si pro číslo. Utahaní, zničení čekáme na začátek výstavy o půl sedmé. K našemu kruhu přichází chlap jako hora, značně nesympatický na první pohled z něj jde strach. Názor měníme po pár minutách, kdy z něj cítíme profesionála na svém místě, hodnotí v maďarštině, nahlas, takže všichni okolo ví co říká (krom nás :-) jediných cizinců). Uznale kýváme hlavou, je pravda, že se většinou shodujeme v názorech o vítězi. Nakonec jsem se těšil až bude hodnotit Editu s Ruffíkem.
Nezklamal, cítil jsem podle toho jaké jsem viděl soupeře, že budeme asi třetí a mé tušení se vyplnilo. Hold poraženým a sláva vítězi. Po dlouhé době jsme neodcházeli popuzeni posudkem. V3 pro nás byla pěkná známka i přesto, že bychom rádi dostali HPJ (Hungarian Junior Champion).
Po výstavě jsme se sbalili, šli na pravej Maďarskej Langoš se smetanou, sýrem a česnekovým nádechem. Super těsto a skvělá chuť. To se nedá s těmi bublaninami u nás porovnat. Hagýskovi jsme koupili k narozeninám nový postroj od K9 a jeli jsme spokojeni dom.
Mrkněte na fotečky:
CAC DEBRECEN 2010 (HU) |
—————
—————
—————
—————
—————