Hunedoara a Deva

Další víkend s holkama jsme si užili opět výletem. Tentokrát jsme nečekali do soboty, ale vyrazili jsme ještě v pátek večer. Přejezd do kempu v Sighistel tval něco okolo dvou hodin i s nákupy v obchoďáku a natankování benzínu. Přijíždíme do kempu, stavíme stan, plníme jej spacáky a našimi věcmi, přestává být vidět. Je čas myslet i na večeři, je po dešti a tak oheň chytá až po 20 minutách a to jen díky tomu, že jsme měli velkou svíčku :-) Večeře a spát.

Ráno snídaně, koupel v ledovém potůčku a balení stanu. Vyjíždíme do Devy. Město Deva je celkem velké, na kraji města je lanová dráha ke zřícenině hradu. Platíme 35Lei tj. nějakých 230Kč. Nahoře zjišťujem, že zřícenina je v rekonstrukci a můžeme seprojít okolo 100m zdi a to je vše, maximálně  si můžeme projít pěšky cestu dolů. No, vzhledem k tomu, že v ceně jízdenky lanovky je i cesta dolů a nemohli jsme vzít sebou psi,projdeme jen kousek cesty, pak se vracíme zpět nahoru, rozjímáme se opravdu nádherným rozhledem. Pár fotek, nasednout do auta a jede se dál, vyhlédli jsme si jezero Cincis (Činčiš), kde je několik kempů. Cestou jsme zahlédli hrad v Hunedoaře a bylo jasno kam pojedeme v neděli.

Kemp u jezera Cincis byl v pohodě. Dostatek místa, áááléééé!!!! V kempech v Rumunsku se připravte na to, že to není užívání volna a ticha. V každém kempu najdete určitě jednoho SUPER BORCE co má otevřené auto a všem hraje co se všem určitě líbí. Když máte štěstí tak jsou tam i dvě místy i více aut a každé duní. My jsme měli ultra štěstí, páč jsme vybalili stan, naťukali kolíčky, u posledního kolíčku se Edita zmiňuje, že na tom domku co je asi 50metrů od nás je napsáno diskotéka. Jdeme se vykoupat do jezera, procházíme okolo hromady bordelu. Každý se snaží jako bordel uklidit, a pak ho nechá uprostřed ohniště,  takže jsou všude pytle s bordelem, občas rozfoukané po okolí. No co tu budeme popisovat - zkrátka bordel v tanku vypadá lépe. Zpět ke koupání: lezeme do vody, bahénko sedí k okolí, teplá voda,  opravdu příjemná.

Rozděláváme oheň ze dřeva, které jsme si přivezli :-) Leželo na křižovatce nedaleko kempu, a tak jsme zastavili, nasekali, narvali místo Hagyho dozadu do  kufru, Hagy na chvilku zkusil místo vpředu pod spolujezdcem. Není nad to si vzít sebou na cestu sekeru. Oheň hoří, párečky jsou na klackách a opékáme. Najednou nás do zad dloubne první zvuk diskotéky. FAKT BUDE. Zpočátku pohodové melodie, spíše house. Jen jsem si tak říkal, doufám, že nebude mluvit do mikrofonu! Páč to bychom se nikdy nevyspali. Oheň dohasíná, půjdeme, diskotéka zesiluje,  leháme do stanu okolo půlnoci, zapínám spacák a najednou se ozve DJ, který vítá lidi na diskotéce a JDEME NA TO!! 50m za zády se začíná odehrávat super show a nám končí idylka krásné romantické noci u vody. Na zabití!

Ptali se nás známí, jestli není kempování nebezpečné. Můžu Vám říct, že  jsme ani jednou nezažili pocit nebezpečí. Spíše naopak, lidi okolo Vás jsou velmi přátelští, občas nám i jejich děti obklíčili pejsky a chodili samou radostí i do stanu, ale jsou to děti a absolutně nemají úmysl krást či podobně. Bohužel někdy je jejich kamarádskost malinko na nervy, pokud jste si přijel odpočinout, užit si klidu a volna...

No nebudeme to rozpitvávat, kolikrát jsem se v u nás v republice cítil hůř a více nebezpečně než tady v Rumunsku. Vrátíme se k našemu výletu. Nedělní ráno bylo úžasné, probudilo nás vedro jako kráva, asi do  půl hodinky poté co nás to donutilo vylézt se spustil déšť a tak bylo štěstí, že jsme koupili velký stan s předsíní, který opravdu doporučuji, protože v něm můžete klidně stát, chodit, jíst, hrát hry,... stan Coleman Lakeside 4, fakt bezva a to není reklama! Déšť během snídaně ustal a my jsme se sbalili a jeli do Hunedoara na hrad. Vstupné 8 lei dospělí, 4 lei děti a studenti, 5 lei fotoaparát a ten se vyplatil! Hrad probíhá rekonstrukcí, a vydařenou, určitě nebude tak s prominutím sprasená  jako oprava naší největší historické památky Karlova mostu. Je co fotit, je kam chodit, je co vidět, prolézt můžete skoro vše bez průvodce což má své negativní vlivy, protože na některých stěnách byly naškrábané jména apod. Ale na to jsme si už zvykli z jeskyní bez průvodce jako je třeba Vadu Crisul, kde návštěvníci lámají krápníky, ryjí do zdí,  zkrátka pozvolna likvidují to co si u nás nedovolíte ani ve snu. Hrad Hunedoara je nádherný, monumentální vstupní most Vás určitě upoutá, též i pozadí oceláren, hromady  komínů  a betonů v pozadí, které patří k tomuto regionu, jakožto nalezišti  rudy. Dnes se již tak netěží, a tak většina betonů je profoukaná větrem a prolitá vodou, zřícená, rozebraná apod. Ale jak píšu, nebudete zklamáni.

Restaurace a jídlo bylo další perličkou naší cesty. Stavíme v první restauraci. Možná potkat to v ČR, nasednu do auta a jedu dál, ale zde je to celkem standard. Jdu na bar páč vidím cedulku, že venku se neobsluhuje. Ptám se zda mají menu, ano menu máme, jaké? Kuře na grilu a brambory. Je to čerstvé? Ano. Tak 4x plus nejaké pití a salát k jídlu. Jídlo chutná, prošlá voda na pití nás jen pobaví. Snědeno, platíme: 76Lei = 470Kč, spadne nám brada ale ustojíme to. Cestou zpět vybíráme jinou restauraci. Cedule jako kráva, u silnice, to bude určitě lepší. Sedneme ke stolu. Máte menu? Ne, máme jen grilované maso. Aha, co  k tomu? Jestli chcete brambory. polévku máte? Ne. hm. Ale nabídnu vám salát. Dobře, to zní fajn. Grilované kuřecí, s bramborem, rajčatovým salátem. Polévku oželíme. Za deset minut se barmanka vrací a oznamuje, že nemají brambory. Těžko se souhlasí, ale co naplat. Čekáme asi 30 minut a už se řítí barmanka s nakrájeným rajčetem. 4 rajčata pro 4 lidi, to bude asi ten salát. Vrací se opět s příborem. Tak to už bude i to maso. Jen tak mimochodem jsem si vzpomněl, že máme posledních 90 leí, snad se do toho vejdeme, vtipkujeme. A už se žene maso. Bez koření, jen tak vložené na gril a začínáme supět. Tlusté maso je další drobností,... fuj, fuj a fuj. Sníme jen co musíme. Jdu platit a holky jdou do auta. Barmanka už má nachystaný účet, to jedno nakrájené rajče zvané salát (bez pepře, soli či octa) stálo 5 lei = 35kč! za jedno rajče :-) no co, celkem to je za jídlo 92Lei. Trapas máme 90. Mrknu do peněženky, dávám dohromady 1,50Lei, 80centů a jsem švorc. Barmanka to vidí,  kýve, že je to v pohodě a já plný vzteku mizím. Tady už nestavíme.

Co naplat. Doporučujeme, mrkněte na menu než si objednáte. Není menu - neobjednávám a jdu jinam, protože nevidím ceny. Na druhou stranu nehledejte ceny nižší než v ČR, protože Rumunsko je nejdražší zemí v EU, tj. když jdeme třeba na obyčejný nákup, zaplatíme obvykle o 30% více než u nás. Zní to divně, protože plat je v Rumunsku paradoxně cca. o 30% nižší mnohdy i více. Například standartní mzda je něco okolo 300-350EUR na ruku a to se považuje za dobrý plat. To je sice povídání z jiného soudku, ale alespoň čech pochopí ceny na ceníku a chudobu okolo sebe při návštěvě dědin a turistických center.