V neděli jsme si udělali výlet do Turdy. Proč? Je tam největší solná jeskyně - SALINA TURDA (v překladu "solná jeskyně v Turdě"). Jeskyně, kde tajíte dech nad monstrózností! V letech 2008-2010 prošel celý areál rekonstrukcí a bylo sem investováno opravdu dost peněz z EU. Proč se o tom zmiňuji? Parkování 1*, značení příjezdové cesty 1*, vstupní turnikety a obsluha 1*, Orientace v jeskyních a chodbách 1- (chybí plánky či mapky na podzemních křižovatkách). Tolik k hodnocení kvality. A nyní co tam najdete:
První navštívenou jeskyní byl Rudolfův důl. Je obrovský! Má lichoběžníkový tvar, přijdete do něj stropem, po nenápadném schodišti obaleném solí. Přijdete na místo, kde zatajíte dech. Pod vámi je 90m hluboký Terezin důl, kde stojíte skoro na vrcholu jakého si zvonu. Pokud sejdete další patro dostanete se na strop Rudolfova dolu. S ražbou se začalo v roce 1867 a jeho výška je 50 m, délka 80 m a hloubka je 50 metrů. Dolů se dostanete například po schodech, které mají 13 pater. Na stropě lze vidět i solné krápníky s růstem až 2 cm za rok. Co se nám s Editou líbilo? Na místo laviček a sedaček, které jsme viděli na internetu když jsme po jeskyni pátrali, jsme zde našli koncertní pódium, sportovní hřiště, ruské kolo, minigolf, bowling. Chcete-li se dostat dolů, pak máte na vybranou: Nejjednodušší cesta: sjet výtahem (Výhoda pro rodiny s kočárkem či lidi s invalidním vozíčkem) nebo zvolit středně náročnou cestu: můžete jít zmíněným hlavním schodištěm ucpaným lidmi (úzké dřevěné schodiště, proudy lidí dolů i nahoru) popřípadě použít cestu pro odvážné: schodiště na druhé straně vzdálené cca. 80m, které je sice skoro prázdné avšak je na druhé straně stropu Rudolfova dolu. Tam se ale dostanete po jakési dřevěné pavlači, jsou to jen dřevěné trámy zaražené v solné stěně a na nich jednoduchá prkna. Zážitek pro silné nátury. Nicméně jsme si to dali hned dvakrát, jednou dolů a pak nahoru a pěkně na vlastní síly.
Důl Ghizela byl ražen od roku 1857, v současné době (od roku 1992) se využívá od roku pro léčebné procedury (cvičení, relaxace). Například s nemocemi dýchacích cest si sůl celkem poradí Navíc byl i prodloužen o osmibokou síň. Tam jsme se ale nedostali.
Terezin důl je úžasný prostor! Ve tvaru zvonu s hloubkou 90 m, na jehož dně je hluboké podzemní jezero 5-8 m s průměrem asi 70 m. Nádherné byly mramorové stěny (mramorový efekt jako u bábovky). Důl byl provozován od roku 1690. Terezin důl je propojen s Rudolfovo dolem jednoduchým výtahem a navíc též i schodištěm. Uprostřed jezera na dně zvonu je nyní postaven dřevěný ostrov, kde jsou místa k sezení, relaxaci. Navíc i půjčovna loděk, ty jsme tentokrát oželeli. Můžete si dát nějaké to tempo v loďce okolo zvonu, i když při inteligenci některých návštěvníků jsou to spíše bourací autíčka na místo klidných lodiček.
Pro další usnadnění transportu soli z trob jeskyní byla mezi 1853 a 1870 tato galerie (česky se místo galerie hodí termín "dlouhá chodba"), byla ražena vodorovně pro dopravu soli na povrch. Původně měla 780 metrů, ale byla poté prodloužena na 917 m. Nyní si můžete stejně jako my projít tuto část chodby, protože propojuje starý a nový vstup do jeskyně. Zajímavostí je skutečnost, že mezi lety 1948 a 1992 byla tato galerie určena pro ukládání sýra. My se na druhý konec dostali spíše náhodou. Protože jsme u sebe neměli plánek, prošli jsme tuto chodbu celou (tedy tu část co je veřejnosti přístupná) a vyšli jsme na druhé straně (asi po půl kilometru chůze), dali jsme si kafe z automatu, koupili pohlednici a brožurku u stánku a šup zpět do díry, protože auto se psy bylo na druhé straně :-) Cestou zpět jsme se vrátili opět do Rudolfovo dolu, tentokrát jsme už jeli výtahem. Ono těch 13 pater do Rudolfovo dolu, pak ještě dalších 5 pater do dolu Terezy a následně vše pěšky zase nahoru to na silách nepřidá.
Solné prostředí je velmi příznivé pro léčbu respiračních onemocnění. Pomáhá tomu i konstantní teplota mezi 10-12 ° C, vlhkost vzduchu 75-80% a dále i optimální koncentrace aerosolů (jemných pevných částic soli). Je pravdou, že se nám dýchalo velmi dobře, zdolat 13 pater nebylo téměř žádným problémem a vřele to doporučujeme, aby se hlubokým dýcháním inhalovalo co nejvíce místního vzduchu.
Mrkněte na fotogalerii, rozhodně stojí za to. Omlouváme se za sníženou kvalitu, ale fotit ve tmě, kde svítí jen interiérová světla není snadné a proto jsme fotili většinou bez blesku s dlouhou uzávěrkou.
Ostatně posuďte sami :-)
(klikněte na obrázek pro zobrazení fotogalerie)
—————
—————
—————
—————
—————