Ruffík pomalu roste, přestal nás kousat. Pomalu mu už nic nezraje na zahradě tudíž už ho ani nevidíme žvýkat nějakou zeleninu. I když stále v mordě něco najdete :-) jednou stonek od rajčete, jindy kus špalku, minule prádlo ze sušáku... Hagy ví, že to nesmí, ale když už je triko na zemi, tak proč se o něj netahat?
Posledním hitem se stalo čůrání. V neděli poprvé jsme viděli jak Ruffík zvedl nohu né jen tak, ale na patník. A už to začlo. Hagy počůral keřík a už tam běžel Ruffík. Čuchl, zvedl nohu a podepsal to. Hagy letěl na jiný keřík, označkoval. Ruffík okamžitě musel vše podepsat svým písmem. A tak celou vycházku tráví tím, že buď hlídá Hagyho, aby mu neutekl ani jeden podpis na patníku. Zbytek času hledáním kachních a husích hovínek na prašné cestě či louce, jsou to skvělé kokina,...
Naše poslední vycházka tuto neděli vedla kousek za naši dědinu. Našli jsme krásné místo, klidné, vypadalo to jako prérie. Kouzelná místa tu najdete na hodně místech. Problémem jsou nejvíce divocí psi. Ty jsme naštěstí nepotkali. Tudíž výlet se povedl na jedničku, fotky dodáme.
Tož tolik v krátkosti...
—————