Výlet do Arieseni v Rumunsku

ráno budíček, vstávat, narvat vše do auta, spočítat se zda není někdo ještě v posteli. Startujeme, odjíždíme. Panička ani bíglíci neví kam se jede. Páníček přichystal překvapení. Nojorid, Les, Tinca, Beius a zde je naše první zastávka. Městečko Beius je malé a pěkné, teče tudy říčka a my jdeme napříč, abychom viděli i jiné části Rumunska a ne jen pořád Oradeu. Nastupovat a pokračuje se, zde rozhodně není cíl cesty, i když se nám tu líbí. Po 25km se náhle odbočí z hlavní silnice na zaprášenou polňačku. Podle navigace jedeme mimo silnici. Po 2km se objevuje dědina tu projíždíme a náhle jsme po 500m v kempu. Nádhera. Čistý kemp, čístý potok, skály a zeleň,... je tu jako v pohádce. Páníček prozrazuje, že se projdeme asi 4-6km podél říčky. Byla to romantika, oba bíglici si to opravdu užili. Cílem měli být jeskyně, ale po 5km jsme se rozhodli, že se vrátíme další týden, protože máme před sebou ještě další bod naší cesty. Vracíme se k autu, Ruffík cestou ještě zkonzumuje pár hovínek co našel, Hagy se trochu vyválí v písku, aby nám udělali radost a už se jede dál. Tentokrát pořád nahoru. Hory Apuseni a městečko Arieseni. Nádhera. Tak to je cíl cesty. Přijíždíme na pension, kde se smíme ubytovat i se psy a jdeme na výlet za chalupu. Tedy majitel nám řekl, že je to možné, ale po 200m narážíme na plot, měníme směr, další plot, měníme směr - jiný plot. Zjišťujeme, že s tím výletem to nebude tak slavné, ale za jedním plotem v dáli vidíme cestu. Přelézáme plot a ouha... páníček si roztrhl rozkrok, kraťasy jsou fuč :-) Nedá se svítit. Pokračujeme, vycházka skončila úspěchem, dostali jsme se na nějaké kopce, udělali pár foteček, vracíme se na pension. Druhý den ráno jsme vstali brzy a šli se podívat na Arieseňské propadání. To jdete pořád nahoru asi 500m po kamenech, vylezete na pláň a tam vidíte díru asi 100m, ale né ledajakou. Opradu to vypadá jakoby se tuny písku sesunuly, ale nikdo neví kam. To je tedy můj pocit. Někdo tomu říká rezavé údolí, jiný červený písek, názvů to má hodně. Největším překvapením bylo, že jsme zde potkali partu asi 8 Čechů co tu právě balili stany a vyráželi na další tůru. Čeština, jak příjemné jí slyšet :-) Pár zdvořilých vět mezi námi, poté jsme jim udělali společnou fotku, a rozloučili se. No co bychom komu vykládali, nádherné místo, šak se můžete podívat v naší galerii. Pomalu jsme sjížděli z hor, cestou jsme se zastavili v Beius pro sváču, po dvaceti kilometrech jsme si sedli za jednou dědinou k potoku a udělali si piknik a už bylo nedělní odpoledne a jelo se dom. Pěkný výlet, tento víkend tam jedeme opět, nebude se spát v pensionu, ale v kempu s neteřemi co přijedou na prázdniny k nám.