Jojo, minulý týden jsme se vypravili opět za hranice. Tentokrát jsme nabrali kurs sever. Zvolili jsme Polsko, kde byla rozhodčí z Belgie. A asi jsme dobře udělali. V Ostravě jsme nabrali bíglici Mexinku s majitelkou Janou a jelo se na výstavu. Polsko nás přivítalo vedrem, hned na hranicíchjsme si pro jistotu směnili polské zloté, protože o Polsku je známo, že si nevezmou jen tak EURa do ruky, třeba na pumpě nebo ve stánku. Areál jsme s navigací našli snadno, zaplatili jsme registraci, protože s on-line platbou byl problém. A šlo se ke kruhu, teplota už byla nad 30 a to bylo 8 ráno. Naštěstí kruh byl v tenisové hale, kde byla klimatizace. Rozhodčí, starší paní, nastoupila a začala hodnotit a my jen koukali jak jede. Sem tam úsměv, radši jsme se ani nedívali na výsledky, které poctivě zapisovali na tabuli u kruhu.

Šli jsme na řadu, Ruffík naběhl s paničkou plný elánu. Postavili se a nic,.. minuta, panička v postoji s Ruffíkem a nic.... Rozhodčí vzala mobil a začala telefonovat. Najednou přišla pomocnice a řekla Editě, že je 10 minut pauza, přitom jí před chvilkou volala do kruhu. Edita se sbalila a jak opustila kruh, ozvalo se její číslo - tak zase zpět. Postoj, kolečko, hurá na stolek. Rozhodčí vzala Ruffíkovi hlavu do ruky a on se jí položil do dlaně jako štěně a málem usnul. Rozhodčí se rozplynula, pochválila pohyb, zmínila se i o kratším nosíku. Poté řekla, že je to pěkný typ bíglíka, má svou jiskru, mluvila anglicky a k tomu byl překlad do polštiny :-) I tak jsme pochytili dost, zbytek byl v posudku a odešli jsme s titulem CAC a známkou výborná. Šok nastal, když jsme se podívali na výsledovku na tabuli: velmi dobrý, nehodnocen, velmi dobrý, výborný,... Takže nakonec se naše svědomí ještě více zvedlo uspět v takové konkurenci se známkou výborná. Naše kamarádka Mexinka to měla o dost těžší, 5 konkurentek, samá zvučná jména. I přesto uspěla na krásném třetím místě.

Nakonec došlo k trapasu, kde nastoupila vítězná fena, vítězný pes a nejlepší junior do kruhu. Pan Budkowski si zapomněl přehodit číslo, rozhodčí se to nelíbilo, začala studovat kdo měl stát v kruhu v boji o BOB. Tomáš si po upomenutí změnil číslo na košili a myslel, že je to ok. Mýlil se, rozhodčí chtěla vidět tetování psa. Po menší hádce se povedlo identifikovat a najednou rozhodčí začala studovat fenu a chtěla jí ještě jednou posoudit, nezdálo se jí, že by jí dala CACIB. Došlo k další hádce, nakonec rozhodčí mávla, zvolala ať udělají kolečko, uprostřed běhu jen řekla DOG, ukázala na psa a byl tímto udělen BOB, bez podání ruky, bez gratulací a než jsme se nadáli, rozhodčí už nebyla ani v ringu.

A bylo to,  neděle proběhla v uvozovkách jako po másle, my byli spokojení a jelo se domů. Tolik asi v krátkosti něco málo z Polska.

Tento týden jsme si vybrali výstavu v Nitře. No popravdě až druhý den, protože první den nám neseděl rozhodčí. Na Slovensku je těžké prorazit jako Čech u Slovenského rozhodčího pokud nejste větší chovatelská stanice z čech (není myšleno nijak negativně). Slovensko si drží trošku jiný standard jnež je Maďarsko, Rakousko nebo ČR. Proto tedy až druhý den, kdy rozhodčí Erdos Laszlo je myslivec, jeho hodnocení na výstavách se často shodovalo i s mým typováním. Všímá si plavání předních ťapek, stavby těla, hrudníku i špatných zadních noh. I u basetů bylo znát, že nikdo nežasnul nad rozhodnutím, stejně tak i u bíglíků bylo znát, že si většina jen zapsala výsledky a respektovala posudek. Rozhodčí není líný a při hodnocení mluví nahlas k vystavovateli a řekne mu klady i zápory do očí. Stejně tak porovnává psy nahlas. Zažili jsme ho na několika výstavách a stejně tak hodnotí i další maďarský rozhodčí Kardos Vilmos - nebere to podle obličejů, kouká na psy. 

Ruffík měl svůj den. Naběhl s paničkou v pozoru, v postoji se ani nehnul. Rozhodčí sice konkurenta chválil i přesto na závěr řekl, že se mu Ruffík ví líbí. Dost na něj působilo i předvedení. Následoval boj o CACIB - zde jsme porazili šampiona Aurelius Quintus per Eleganter. Nicméně o BOBíka nás připravil pěkný junior, který se líbil i nám Little Legend Xandrina. Tomu jsme to přáli a CACIB pro nás byl cíl, který dovolí Ruffíkovi žádat o titul Interšampiona se 4 CACIB tituly. 

Chystáme i fotečky, budou brzy...

 Auto nabalené, umyté vlastní rukou, stan, spacáky a jde se spát. Ráno budíček, sprcha, nasedáme do auta... Kde jsou klíče? vystupujeme, bereme baterku protože jsou 4 hodiny ráno a hledáme klíče v trávě, doma, posléze v garáži, v koši na prádlo, pod postelí, v myčce, v odpadkovém koši.... Přesedat, půjčujeme si auto od kamaráda a vše dáváme do druhého auta - klíčky se nenašly! Startujeme, dnešní cíl Srbsko. Krásná země, kde Čech trochu i rozumí. Za hranicemi kupujeme v pekárně snídani "hleb", chtěli jsme i burek, ale nebyl. Bavíme se názvy: tekstil, potpis, rukomet (volejbalové hřiště) atd. Je to zpestření cesty. Dorážíme na místo, včas a bez problémů. Výstava je v parku v podhradí (hrad jsme nenašli), poblíž řeky Tisza. Ále ta teplota... 28,..29,...30,...32,...33°C podle posledních zpráv. Nikde ani mráček, spoléhali jsme se na stromy. 

Objevil se rozhodčí Istvan Nagy. Starší pán, maďar, který ale ukázal co jsme tušili. Na výstavě se objevil chovatel z Maďarska, který na CAC výstavy moc nejezdí a bylo nám jasno, známosti jsou k něčemu dobré. Všichni dostali za odměnu VD, jen 3 bíglíci Ruffík, Hagy a bíglík od maďarského chovatele uspěli s výbornou. Hagy bohužel k výborné nedostal CAC. Bylo to velké divadlo, Ruffíkovi se vytkly chyby, které nemá, všichni psi měli údajně prověšené tělo, mimo toho maďarského. Nám bylo jasno na začátku, ale ostatní jen koukali s otevřenou pusou. Navíc ta teplota, no byla to ostuda... ostatně i u nás v ČR to bývá občas podobné co si budeme vykládat. Naštěstí V1 pro Hagyho a V1 + CAC pro Ruffíka bylo uspokojující.

Odpoledne jsme se vydali do dalšího města ČOKA, kde byla další CAC výstava. Nenašli jsme kemp a tak přišlo vhod místo u řeky Tisza, kde jsme vybalili stan, židličky, chladničku, domácí řízečky, páníček si dal pár temp v řece po proudu i proti. Pak se na větev pověsil barel s vodou co se celý den ohříval v autě, takže byla i sprcha s teplou vodou. 

Druhý den, opět nástup do místního parku. Teplota klesla na pouhých 17°C, takže na místo plavek jsme přemýšleli o beranici :-) Oba dny jsme byli doprovázeni posádkou dvou kamarádek z Čech co tu též vystavovali. Chvilku popovídat, pak hurá do ringu, protože bíglíci šli mezi prvními. Do ringu vstupují první bíglíci, pak nastupuje Hagy, rozhodčí je spokojen. CAC a V1 - hotovo. Ruffík chce chvilku dovádět, ale nakonec běží jak má a boduje. CAC + V1. Musíme počkat i na fenky a jde se o BOB (pozn.:best of bred - nejlepší pes z rasy). Marek bere Hagyho, Edita Ruffíka. Marek má dnes absolutní premiéru, v kruhu ještě neběhal. Hagy poslouchá jako hodinky. Konkurence je slušná a výsledek byl BOB pro Ruffíka :-) 

Takže nás čekalo odpolední show a protože jsme ráno běželi mezi prvními měli jsme asi 5 hodin času. Šli jsme se tedy podívat jak bodují kamarádky z Čech. Právě šli na řadu, ale potřebovali pomoct s jednou fenkou o BOB. A tak to pro Editu znamenalo vyzkoušet si běh o BOB s jejich fenkou Bernský Salašnický pes. Chvilka trémy, ale myslím zbytečná, protože rozhodčí odpreferovala handlerku a upřednostnila o BOB veterána. Stane se. 

Bylo tu odpoledne, nastupují děti, junior handleři, veteráni a další soutěžící, nakonec se jde o titul BOG u jednotlivých skupin (pozn. Best in Group - nejlepší pes ze skupiny). Blíží se VI skupina a výsledek? Edita se dostala na 1. místo a titul BOG byl doma! A je to! Dostává pohár za BOB a druhý za BOG a postupuje do BIS (Best in Show - Nejlepší pes z výstavy). Nastupuje deset psů, kteří reprezentují deset skupin FCI. Mezi nimi i Ruffík s paničkou.

Nakonec nebyli mezi vybranými, ale byli spokojení, protože 2 poháry jsou pěkným finálem za první polovinou výstavní sezóny. Teď si dáme pár týdnů pauzu.

Balíme věci, stan, nasedáme do auta a jedeme domů, najdeme na navigaci nejbližší hraniční přechod s Maďarskem a jede se. Přijíždíme na hranice a předkládáme občanky (do Srbska se už může na občanky asi 2 roky). Z okýnka se ozve: čéééška? vy jste z čéééšska? čéééské pivo? mátéé? nemáté?? Celník byl vysmátý a dodává: čééška, vy tu špatně, tady granice pro Srbsko a maďarsko,... ne pro čéééška :-) Dozvídáme se, že se jedná o přechod s malým pohraničním stykem a jsme odkázáni na jiný přechod, obracíme auto a jede se zpět do Srbska. Poté už vše bylo v klidu. Jo a jak to bylo s těmi klíčemi? hledali jsme je ještě další půlden, nakonec je Marek našel v garáži zapadené v igelitu u starého kotle, ale jak se tam dostaly to nikdo neví.

Tak konečně doma :-) To byl víkend 30-32°C, pražilo to o sto šest. sobota ráno ve 4 hodiny budíček a přejezd do dědiny Deszk u Szegedu kde se CAC konal. Organizátoři velmi dobře označili příjezd, takže jsme to našli ihned. Parkoviště v areálu, akorát téměř žádné stromy. Ani stan nepomohl, teploty byly přes třicet stupňů, ani mráček. Rozhodčí pan Hartman z Maďarska byl velmi důkladný, bral to i přes ten pařák pěkně jak se to mělo brát. Ruffíka jsme drželi maximálně ve stínu. Stálo to za to. Bíglíků bylo hodně a kdo vydržel vyhrával :-)

V noci ze soboty na neděli bylo obrovské dusno, spali jsme pod stanem přímo v areálu. Poznali jsme v Srbsku pár nových lidí, poznali jsme i město Subotica u kterého byla výstava. Báli jsme se Srbských hranic a když jsme jeli na výstavu, bez problémů. Cestou zpět také pohodová kontrola, ale maďaři nám vlezli i do špinavého prádla. Totalitní kontrola 80 let v ČR :-) aj do motoru koukali. No díky úspěchu na výstavě jsme to brali s nadhledem. Spíše jsme nechápali, že nenechají maďary, čechy, slováky jet na místo detailních kontrol co prováděli u každého auta. No už jsme si v EU odvykli. 

Oba dny byla velká konkurence a o to víc nás potěšil výsledek:

1 den CAC Szeged - Maďarsko. Vystavovali jsme Ruffíka a získal CAC a BOB :-) Pohár je doma...

2 den CACIB Subotica - Srbsko. Opět Ruffík v akci a tentokrát CAC a Res. CACIB.

Fotečky jsou zde:

CAC Szeged (Hungaria) 2011

CACIB SUBOTICA (Serbia) 22.5.2011

Před týdnem jsme se vrátili z výstavy v Rumunském Aradu. Hned z úvodu nás opravdu mile překvapily směrové cedule s nápisy CACIB a to téměř na každé hlavní křižovatce vjezdu do města. Na to se u nás úplně kašle, ještě jsem se s tím asi nesetkal a přitom taková blbost :-)

Přijeli jsme podle cedulí na místo, zkontrolovali nám ihned v autě pasy psů, zaplatili jsme 10 Lei parkovné (1Lei je asi 6kč). Halu jsme našli jednoduše, opět na ideálním místě byla informační cedule. Kruhy byly též označeny jak má být, takže jsme byli spokojeni, usadili jsme se, drželi jsme místo pro naše známé z Oradei. 

V naší pracovní skupině jsme měli jednoho konkurenta, rozhodčí z Rumunska vypadal dost vážně, ale zato profesionálně. Podle mého snad i veterinář. Báli jsme se jak uspějeme, ale první místo ve skupině a k tomu CAC nás potěšilo. O to víc, když jsme mohli za dva tituly CAC získané na této výstavě během soboty a neděle získat Rumunského šampiona pro Ruffíka. 

Fotka souboje o CACIB

Zklamání přinesla až neděle. Rozhodčí z Holandska byl divný, ne že vypadal "teple", ale naprostou většinu vystavujících drtil svým hodnocením. Viděli jsme nejeden protest. Koneckonců my máme s rozhočími z Holandska též své zkušenosti a neradi na ně chodíme. Čekali jsme též velkou kritiku, ale nakonec jsme porazili soupeře. Překvapením však bylo že nám neudělil CAC titul a tak jsme již nemohli dostat šampiona, ani bojovat o CACIB. A bylo to... No jak jsme psali, nebyli jsme jediní, dokonce někteří připravovali i písemné stížnosti. Stejné rozčarování bylo i v sobotní odpoledne na turnaji šampionů, kterého jsme se neúčastnili. Dozvěděli jsme se, že došlo k celkem velké hádce mezi Rumunským handlerem a ostatními vystavujícími a koneckonců i s rozhodčím, který zvolil vítěze, řekl, že má oproti druhému bíglovi krásné dlouhé tělo a přitom podle fotek bylo jasné, že vítěz je kratší :-) no stane se. I mistr tesař se utne... 

No vraceli jsme se se smíšenými pocity, sice jsme měli 2x první místo a jeden CAC, ale pozadí soutěže bylo k naštvání. Škoda a pořadatelé se tak snažili. V dubnu nás čeká další Rumunský CACIB, kde jsme loni dostali res. CACIB pro Hagrida, snad nám štěstí popřeje :-)

DUO CACIB Brno

SOBOTA 5.2.2011

Možná by někdo čekal, že jsme zažili super víkend plný úspěchů, ale bylo to jedno velké zklamání. Polská rozhodčí byla opravdu nakloněna polským účastníkům. Hagridovi, který má pěknou plnou postavu vytknula že je hubený a potřeboval by se spravit. Na druhou stranu za pár minut získal první místo podvyživený polský bígl. Druhý den pak právě tento bígl dostal známku dobrý. Tolik třeba jeden příklad za všechny. Neříkám, že byla u všech bíglů nespravedlivá, ale rozhodně u 3 kategorií se minula rozhodnutím. Ruffík sice získal "výbornou" a třetí místo na trůnu, nicméně "velmi dobrá" pro Hagrida nás zklamala a to právě kvůli kritice, že je hubený.

Na druhou stranu jsme si den zpříjemnili drbáním s přáteli. A že jsme jich tam teď měli: z Ostravska, Chomutovska, Prahy,... těéééch bylo. Spravilo to špatnou náladu a těšili jsme se na neděli.

NEDĚLE 6.2.2011

Rozhodčí z Rakouska, posuzovala zdlouhavě, nicméně po pár kolech nám bylo jasné, že se opět blíží zemětřesení a to taky přišlo. Pokaždé když chtěla dát protekční první místo, přišla obhajoba proč tak rozhodla. Například v nějaké skupině, kde nebyla ani jedna z našich předních chovatelek nic neobhajovala, jen udělila 1, 2 či 3 místo. V momentě silných soupeřů pak přišla očista svědomí. No je to škoda. Třásla se zem s mnoha soutěžícími. Oba naši psi dostali "velmi dobrou", Ruffík prý proto, že má nějakou vadu ocasu. No v pondělí jsme se zastavili u veterinářky. Následoval rentgen, rozbor, odběr vzorku a výsledek: o vadu se nejedná. Otok byla to jen reakce na zapíchnutý bodlák či trn od růže. 

No co dodat, víkend nicmoc. Oxxi a Offi to neměli stejně jako my jednoduché. Spravilo to až první místo a titul CAC pro Ruby v sobotu a první místo a titul CAC pro Ronni v neděli. Perličkou bylo i získání titulu Český Šampion krásy pro Ronni, takže Brána Krušnohoří i přes rozpačité výsledky zabodovala. Opravdu nás bavilo a potěšilo, že jsme mohli celý den diskutovat s kamarády a to nejen z Brány. 

Co dodat, už loni jsme říkali, že Brněnský DUO CACIB je pohromou pro mnoho vystavujících, padají bez problému i "dobré" známky. Nedali jsme si říct a tak to i dopadlo.

A máme za sebou další výstavu. Tentokrát se konala na maďarské straně Komárna (půl města je Slovenského a půl Maďarsko. CACIB byl v areálu pevnosti, organizace byla pohodová, bez většího hledání, stánek s registrací ihned naproti vchodu (jeden z mála inteligentních vystavovatelů),... Počasí? Nic moc, pod mrakem, okolo 6°C, klepali jsme zubama celou sobotu, neděle byla teplejší asi o dva stupně :-)

Hned jak jsme přišli začali jsme listovat v katalogu, hledat konkurenty, studovat příchozí kdo může být naše konkurence. A našli jsme, pěkný urostlý bígl, plné tělo, až na výraz v obličeji pěkný pejsek. Oproti tomu se Ruffík dal do akce, jedl trávu, kadil asi 5x tak se nám z něj během rána stala chodící vyzáblina a to den předem vypadal jako konkurent. Nedá se svítit, V2 nám prostě padlo jako prdel na hrnec...

Po výstavě jsme se jeli ubytovat do 35km vzdáleného městečka Tata v Tatabánii :-) Je to pěkné městečko, spali jsme u rybníka poblíž zámku kde byla i Čachtická paní. Pěkný pohled na vycházce.

Zato hotel :-) to zase byla trefa. Stál 30EUR, nevymalovaný, 19°C no paráááda :-) Ještě že nás napadlo vzít si teplovzdušný ventilátor a tak jsme si to vyhřáli vlastní pomocí. Venku nás potkala Němka, která nadávala na vysoké poplatky na CACIB pro cizince, že je to hrozné v ČR, SK a HU. Je pravdou, že i nás to stálo 3400,-Kč. Ale to nezměníme ani my ani ona Němka.

Den druhý - nástup na 9.00 ráno, Ruffík dostává dvojitou porci, vypadá vééélmi dobře, do kruhu nastupuje rozhodčí - a helemese to je ta paní co včera celou dobu stála u kruhu a pozorovala rozhodčího na sobotu (Kardos Vilmos, HU). A bylo to jasné, podle hodnocení basetů si velmi dobře pamatovala jak hodnotil předchozí den kolega. U beaglů se trefila na puntík přesně, jen prohodila BOB vítěze. Jaká náhoda... Stane se i u nás na výstavách :-)

Takže zase V2 a jedeme domů, zklamaní,... poslední možnost získat Maďarského Junior Šampiona padla... máme 2x CAC a dost...

Příští týden nás čeká Dunaujvaros v Maďarsku a padla pro tuto sezónu... uf ale byly to plné víkendy, furt někde v trapu. Ještě 31.10. barvářské zkoušky honičů a bude zimní spáááánek... i když zahrada čeká...

Fotogalerie zde:

CACIB KOMAROM HU 2010

Pohodové ráno,  odjíždíme,... Výstavní list ani webové stránky nenabízeli GPS souřadnice či ulici, jen informaci, že se akce koná v EGYER sportkomplex centru :-( No zkoukli jsme Google maps a našli tři potencionální fleky, odpovídaly stadionu. A tak jsme jeli. Byl to až ten druhý flek :-) Areál pěkný, vystavuje se uprostřed travnatého stadionu, organizace v pohodě, náš kruh jsme našli téměř ihned. Výstavní kancelář byla úplně bokem a záchody jen v Maďarštině, ale našli jsme vše... A opět ta zima,... 

Hodnotil nás Rumunský rozhodčí Mitra Calin, spíše specialista na Colie tedy podle seznamu ras v kruhu. Byl pečlivý a bylo to znát i u vystavovatelů. Nikdo nenadával, nebyl nějak moc zklamaný. Koneckonců asi i my si trochu můžeme za druhé místo :-) Ruffík nechtěl běžet rychle a navíc zrovna když se na něj v poslední chvíli rozhodování díval pan Mitra, tak nechtěl stát v postoji a tím jsme možná onen moment trochu projeli. Nedá se svítit i 2 místo a  res. CAC je krásný. Snad někde ještě natrefíme na pana Mitru a uvidíme jaký je jeho vkus...

Tento týden jedeme do Komárna na CACIB, jako junioři naposled... doufáme, že většina soupeřů dá psa již do mezitřídy či do otevřené a snad se zadaří dokončit junior šampiona pro Maďarsko. Moc tomu ale nevěříme, do Komárna se chystá hodně psů podle řečí co slýcháme.

Fotečky nemáme :-( foťák zůstal omylem doma...

 A je je za námi další výstava. Budíček ve 4 ráno (5 rumunského času), venku 2,5°C, zima, mlha celou cestu. Rozbalit stan, vyvenčit psy a zalézt než to začne, protože zima byla fakt vlezlá. Pl desáté ráno, stan otevřít pustit psy ven ať se mají lidi na co koukat, a jde se na to. Hodnotí náš oblíbený rozhodčí Kardos Vilmos (HU), velmi profesionální rozhodčí od koho by nás nemrzela ani kritika. 

Rozhodčí měl dobrou náladu, špásoval i se zapisovatelkou, kterou přenesl ze stínu na sluníčko, aby si zahřála prsty. Šli jsme mezi prvními bíglíky, protože štěně nedorazilo. Líbili jsme se, jak na postoji, tak na chůzi a při detailní kontrole zoubků a těla. HPJ a V1 bylo příjemné a těšili jsme se zda postoupíme i na Best in show, bohužel tam nám štěstí nepřálo. I přesto jsme odjížděli spokojení.

Mrkněte na galerii i malé překvapení cestou zpět :-)

CAC Szentes 2010

A je to doma! CAC a Výborný 1. Sice začátek  byl dost ostrý, protože náš e-mail díky SPAM filtru pořadatele nepřišel a zůstal v nevyřízené poště. Vše se však napravilo a tak jsme mohli startovat. Bohužel na nás nezbylo číslo a při tisku katalogu o nás vlastně nevěděli a tak jsme nebyli ani "vytištěni". To způsobilo zmatek u konkurentů, ale naštěstí to pochopili, když jsme jim řekli, že závada není na naší straně.

Začátek byl povedený a asi po hodině jsme si teprve sedli ke kruhu a uvolnili se. Začala výstava a první nastoupila rasa boxerů. To bylo divadlo, mají úplně jiný styl vystavování. Do kruhu přišlo třeba pět chlapů, každý měl svého "mazlíka" na vodítku a navzájem je proti sobě dráždili, aby ten jejich byl pěkně našponovaný. Takže se ozývalo štěkání, vrčení, navzájem po sobě vyjeli a my měli jen brady dole. Protože nebyli ani v kruhu ale volně naskládaní, nevěděli jsme ani koho rozhodčí posuzuje. V této části Maďarska a v Rumunsku je zvykem mít u boxerů i kupírované uši, střihnutý ocas. Bojová plemena, velcí psi až skoro almary jsou tu velmi oblíbení a kolikrát to vezmeme velkým obloukem k našemu kruhu, než abychom se s některými z nich potkali osobně. 

Bíglíci nastoupili oproti dogám,  boxerům jako armáda. Pěkně do kruhu, za sebe, kolečko, do řady, postupně ohodnotit a je to. Rozhodčí byl s Ruffíkem spokojený, kontroloval vše pečlivě: dvě kulky, délku uší, zoubky, postoj,... Ruffík obstál, nebyl nervózní a tak vše bylo na jedničku. CAC nás opravdu potěšil.

Fotogalerie zde: 

CAC Kecskemet 2010

Jo a udělali jsme si radost. Dozvěděli jsme se od známých, že v místním marketu pro sportovní potřeby DECATHLON (https://www.decathlon.co.hu/HU/) mají stan QUECHUA - second BASE. Super stan, který velmi často vídáme na výstavách. U nás je nejnižší cena od 3000Kč a tam byl za 22990HUF (asi 2290Kč). No cestou jsme si dělali legraci - psy vyvenčíme až potom, aby nám je nevyprodali; nikde se nebude stavět, abychom to stihli... V obchoďáku jsme je našli a světe div se v akci za 1490Kč (v přepočtu) !  Super cena, poslední 3 kusy, jeden si pán vybírá, pro druhý se naklání jiný, a třetí bereme my,... a máme ho! vyprodáno! Tolik štěstí v jeden den - no není to nádhera? a tak nám zbylo ještě na maskované kaťata do lesa, abychom mohli trénovat na zkoušky.

Tolik náš soutěžní den a díky za Váš čas u našich novinek z výstav.

Debrecen je nádherné město! Kdo tam byl a chytil pěkné počasí, prohlédl si parky, zámek a další památky, musel být nadšený. Bohužel tento víkend byl ve znamení deště. Tradičně nás štval systém, kdy se platí parkoviště u vstupu při vjezdu na místo u výjezdu. Tvořili se tedy tradičně fronty. (V Maďarském Pecsi se to dělalo obráceně, kdo přijel, ihned zaparkoval. Platil až při odjezdu, a tím že se opouští stadion průběžně, nebyla nikde žádná fronta). 

Ale zpět z výstavě. Tradičně se našly zmatky na stadionu: nikde žádná cedulka, jen jedna navigační cedule u vjezdu, která se velmi často přehlížela. Sem tam někdo hledal své číslo... no, ale tak už to bývá. Na ring nastoupil Rumunský rozhodčí pan Christian Stefanescu z Rumunska. Na první pohled nás zklamal jako profesionál. Téměř se nedotkl psa, hodnotil spíše podle poslušnosti psa. Jakmile byl pes neposedný dostal z 90% velmi dobrou. Dále bylo znát i přátelství se soutěžícími, Rumunský handler z Cluje připlul jako loďka ke kruhu, zamával na rozhodčího tak, aby všichni viděli jak se znají a ukázal ostatním kdo je tu pánem. Okamžitě jsme věděli, kdo u nás vyhraje. a bylo tomu tak. Dostali jsme krásnou V4 a podle našeho názoru jsme měli navíc, ale potom divadle co jsme viděli, se radši budeme tomuto rozhodčímu vyhýbat.

Na výstavu přijela i paní Dražná s dcerou a bíglíky Ax Blýskavica a Hot Chocolate Perla Vltavy (mimochodem moc jim to slušelo). Přijeli až od Ostravy a tak jsme po delší době opět pěkně podrbali nejen o bíglech :-)

Druhý den  nás čekalo milé překvapení v rozhodčí z Polska paní Malgorzata Wieremjczyk-Wierzchowská. Velmi milá paní, psů i páníčků si všímala, byla velmi přátelská a rozhodování se dost shodovalo s naším soudem. Aj se opět u kruhu objevil zmíněný Rumunský handler, aby paní pozdravil a upozornil na sebe. Zjevně ale rozhodčí tímto neoslovil. Ta se spíše dívala po jiném našem konkurentovi. Poté se s ním i pozdravila a karty byly opět vyloženy. (poté co zvítězil a probíhal zápis ostatních, přede všemi paní rozhodčí objal a poděkoval). Rumunský handler byl druhý a pohrdavě hodil na rozhodčí obličej jak na posledního sluhu. Asi bylo domluveno něco jiného :-) A proč se o tom tak rozepisujeme? Je to všude stejné, výstavy jsou jedna velká hra pro chovatele. Ty dáš výbornou mně a já pak tobě. Ruka ruku myje... a dyť to znáte od nás :-)

I přesto jsme byli spokojeni s oběma dny, dostali jsme výbornou. Psi si užili kamarádů, oňufali si každého koho potkali. Ze dvou propršených dnů se stal opět zážitek. Navíc jsme se dozvěděli, že "náš" známý Rumunský handler už má domluvenou pozici v Targu Mures na Drákulovo Dog show kam jedeme příští týden. Dostali jsme zprávu, že tam pojedeme asi jen na kafe a biftek než pro medaili. no uvidíme, za čtrnáct dní zkusíme ještě Kecskemet v Maďarsku, třeba toho Junior Championa Ruffíkovi uděláme. To by v tom byl čert,  aby se to nepovedlo. 

Jo a abychom nezapomněli, prohlídněte si fotečky :-)

ZDE:

CACIB DEBRECEN 29.8.2010

Večer před výstavou CAC v maďarském Debrecenu, jsme si tak prolistovali Google Earth, že bychom nejeli jen na výstavu, ale odpoledne po skončení si zajeli zakempovat někam k vodě. Našli jsme místo u jezera Tisza, které je asi 50km od Debrecenu, a tak jsme spokojeně usínali, vše naplánované, stan a spacáky sbalené...

V 6 hodin ráno (tedy v 7 Rumunského času), budíček, vstávat, vypravit se a hurá do Maďarska. Jen aby jsme to stihli :-)

V Debrecenu jsme chvilku bloudili, protože výstavu přesunuli oproti loňsku jinam. Přijeli jsme na místo, našli i pěkný flíček na zaparkování u areálu a JDE SE!

Platíme vstupné, usmíváme se s pořadateli na sebe až do doby než přijdeme k pokladně. Tam se usmívá jen slečna, která mi sděluje, že na přihlášce je sice od 8:00 hodin přejímka, ale to je ohledně klubových výstav. To co jsme považovali na přihlášce za položku konec výstavy v 18:30 znamenalo ve skutečnosti zahájení večerního programu v 18:30. To je problém když je přihláška v cizí řeči. Posledně to bylo v normální čas a tak nás nenapadlo, že to teď změní, proto jsme přihlášku moc nestudovali. CAC byl tedy večerní show a tedy pořadatelé tu budou až od 4 hodin odpoledne. Tááák a bylo vymalováno. Stanování padá, protože podle zkušenosti z noční show v Targu Mures bude dnešní CAC minimálně do půlnoci.

Máme dilema, opustit areál po zaplacení vstupného, vrátit se do Rumunska do 4 odpoledne? Nebo jet do města? Všude okolo mraky, blesky, blížila se navíc bouřka. Rozhodli jsme se zůstat. Celý den jsme tak strávili pod stromy schováni před sluníčkem, nakonec jsem musel i pro auto, protože bylo jasné, že se bouřka nevyhne ani nám - nevyhla. První bouřka kdy jsme cítili jak hromy hýbou autem. Opravdu síla. I to jsme přežili, je tu něco po čtvrté, jdeme si pro číslo. Utahaní, zničení čekáme na začátek výstavy o půl sedmé. K našemu kruhu přichází chlap jako hora, značně nesympatický na první pohled z něj jde strach. Názor měníme po pár minutách, kdy z něj cítíme profesionála na svém místě, hodnotí v maďarštině, nahlas, takže všichni okolo ví co říká (krom nás :-) jediných cizinců). Uznale kýváme hlavou, je pravda, že se většinou shodujeme v názorech o vítězi. Nakonec jsem se těšil až bude hodnotit Editu s Ruffíkem. 

Nezklamal, cítil jsem podle toho jaké jsem viděl soupeře, že budeme asi třetí a mé tušení se vyplnilo. Hold poraženým a sláva vítězi. Po dlouhé době jsme neodcházeli popuzeni posudkem. V3 pro nás byla pěkná známka i přesto, že bychom rádi dostali HPJ (Hungarian Junior Champion).

Po výstavě jsme se sbalili, šli na pravej Maďarskej Langoš se smetanou, sýrem a česnekovým nádechem. Super těsto a skvělá chuť. To se nedá s těmi bublaninami u nás porovnat. Hagýskovi jsme koupili k narozeninám nový postroj od K9 a jeli jsme spokojeni dom.

Mrkněte na fotečky: 

CAC DEBRECEN 2010 (HU)

CACIB PECS 2010

A je to za námi. 6 hodin cesty tam, 34°C- 36°C, bez klimatizace - žádná paráda. Vyjeli jsme už v pátek a ubytovali se v místním kempu. Po tmě při LED baterce jsme skládali pod korunami stromů stan. Vzhledem k tomu, že jsme ho neměli rok používaný to byla legrace. Neviděli jsme ani barvy dílů, nevěděli jsme ani jak má vypadat, jen jsme tak matně vzpomínali.

Sobota. Probouzíme se poštípaní od komárů, páč stan byl asi 5m od potoka a po povodních, které na území Maďarska byly, to byl ráj komárů. Repelenty byly prodány. Ani Lídl, Aldi či jiné markety nepomohly, všude byly prázdné regály. Repelent jsme náhodou sehnali až večer a to měli poslední dva kusy :-)

K výstavě:

Přivítalo nás super uvítání - bez kolon u parkoviště, platilo se až při odjezdu, takže jste přijeli, zapluly do bran výstaviště a ihned šli registrovat psi. Pohoda. Náš kruh byl v hale s klimatizací, takže se psi ihned uklidnili. Byli tam i židličky, tak jsme vzali jen boudu. Rozhodčí byl z Maďarska, podsaditý, pohodový. I my jsme při pohledu na něj byli velmi klidní. Ruffík si to s paničkou odběhl na V1 a HPJ (čekatel Hungarian Junior Šampion). V kole o BOB jsmetolik štěstí neměli, i přesto vládla spokojenost.

Odpoledne jsme vzali Pecs útokem. Uličky, promenáda, focení... ostatně více uvidíte na fotkách. Opravdu město co stojí za návštěvu i mimo výstavu. Večer opět sólo pro komáry a repelenty. 

V neděli nás čekala sprcha nepříjemností. Hala bez vzduchu, horko, dusno. Navíc jen dva pruhy koberců, takže se o běhání v kruhu dalo říkat krasobruslení. Psům se na lité podlaze vždy rozjeli nohy jakmile opustili koberec. I při postoji to bylo jako na ledě. Ruffík měl vyplazený jazyk, no tušili jsme...

Rozhodčí byla příjemná. Při postoji byl Ruffík neklidný, opíral se o paničku, rozhodčí se jakoby bál a to u něj není zvykem. Podepsalo se to na výsledku V2, i přesto jsme byli opět spokojení. Vedro nenarušilo moc dojem z výstavy. Ustáli jsme to, prošli jsme se městem, zakempovali si,... Ani nám nevadilo, když nám rupl před Rumunskými hranicemi na našem Citroenu výfuk :-) No má už něco najeto, hold musíme do servisu.

To bylo v krátkosti o výletu do Maďarska, klikněte na fotky a mrkněte co na Vás může čekat, když se vydáte za další dva roky na příští výstavu. 

 Ráno odjezd na výstavu cca. 200km, pak celý den tam, teď jsme se vrátili a zítra ráno zase nazpátek do Temešváru na druhý den. To je fičák :-) Alespoň vkládáme fotky, ať z toho taky něco máte :-) Zbytek bude později, až trochu si trochu vydechneme... Pěkný pozdrav do Brány, Ronnie, Ruby, Oxxy... a všem co sem občas mrknou...

 

CACIB Timisoara 8. a 9. 5.2010 Ruff Z Brány Krušnohoří

 Jedno ale napsat musíme, málem jsme nevystavovali, protože náš e-mail dorazil jako SPAM (nevyžádaná pošta) a nikdo tam o nás den před výstavou nic nevěděl, naštěstí bylo zaplaceno včas a tak jsme naštěstí dostali dnes povoleno startovat a 60EUR poplatek nepropadl na útulky :-)

 

Mějte se fajn...

CACIB Satu Mare 2010 Rumunsko

Chvíle před výstavou byly stejné jako vždy. Hagy si našel opět důvod proč jako nejet. Jednou to bylo blinkání a imitace otravy. Minule kulhání, pak následné obarvení nohy do červena od které nám pomohlo až výstavní ráno SAVO :-) Co to bylo letos? 10 dní před výstavou měl Hagy zavřené oko, slzelo mu a po detailním prozkoumání jsme našli uprostřd oka černou tečku. Ta mu do dvou dnů zbělela a tak jsme okamžitě vyrazili do ČR na veterinu. Naštěstí to nebylo na operaci, dostal anntibiotické kapky, pak ješt prášky a šlo se na týdenní proceduru. Oko se po prvním nakapání rozšířilo, takže krásná oříšková hnědá barva byla tutam. Jedno oko hnědé a druhé černé jak díra po granátu. Takhle vypadal ještě včera ráno, kdy tyto kapky dobral. "Tohle nemůžeme ukázat komisaři" Edita protestovala proti startu, ale povedlo se jí ukecat. Ráno jsme vyjeli komplet. Oko se zatáhlo, ne zcela, ale nebylo to moc poznat. 
Začala výstava. Parkování: 1*, nalezení sekretariátu 1*, uvítání, předání dokladů 1*. Usalašili jsme se, pozdravili se známými co se absolutně zamilovali do Ruffíka, stále nás přemlouvají, abychom jim ho prodali, protože je jedinečný. Tedy podle nich, což potěší. Na letošních výstavách v čr, kterých jsme zúčastnili nám bylo řečeno, že je hubený, tudíž byly trochu nervy, zda si toho porotce nevšimne. Hodnocení mělo dobré tempo, žádné fronty v kolečku, podívám, zhodnotím, nechám si předvést, postoj a je to. V2 pro Hagrida a V1 pro Ruffíka jsou známky, o kterých jsme Vám ihned psali na našem četu. Co nás nejvíce potěšilo byl titul RPJ, což je čekatel na "Rumunský Junior šampion". Musíme to však ještě dvakrát obhájit u různých rozhodčích, tak nám tato výstava dala motivaci na léto. Titul se pokusíme jednoznačně získat. No a když už jsme u toho, tak nás napadá maďarský a bulharský junior šampion :o)

Děkujeme všem za držení palců! Pokochejte se fotkami, máte-li chuť a čas. Moc jich není, ale alespoň něco.

Rozhodčí: Lenka Frnčová

Za team našich bíglíků nastoupil opět Ruff z Brány Krušnohoří

Hodnocení: 10 měsíční,  dosud ve vývinu, korektní hlava, tmavé oko, nůžkový úplný, korektně nasazený chrup, dosud nevyvinutý hrudník, nepevná horní linie, správná hloubka hrudníku, strmější úhlení hrudní, dosud nevyvážený pohyb, kvalitní srst, milá povaha, slibné štěně.

Hodnocení: velmi dobrý

Známka byla obhájena závěrečnými slovy: tuto známku dávám, protože je ještě malý, zcela nevyvinutý, malý a hubený.

Tááák a mlíko je rozlitý !!! Nechápeme proč dali štěněti velmi dobrou, protože nemá v deseti měsících tělo jako dvouletý beagle. Tak proč se dělá kategorie od 9 měsíců do dvou let, když pak dostaneme "velmi dobrou". Nebyli jsme jediní, tímto filtrem velikosti propadla většina z dubnových štěňat! Tím zůstaly ve finálním kole jen 4 bíglíci a to už je legrace rozhodnout, kdo z nich uspěje.

Byli jsme trochu naštvaní, získali jsme pěkné hodnocení a k tomu horší známku, protože jsme do této kategorie čerstvě spadli :-(

Nakonec jsme nevydrželi do konce, protože jsme museli zpět do Rumunska, tak ani nevíme jak dopadl Hagridovo taťka - Triumph Tergy. Je to fešák!

Rozhodčí: pí. Dvořáková

Za team našich bíglíků se zúčastnil Ruffík z Brány Krušnohoří.

Ruffík získal následující hodnocení: 10-měsíční štěně, mladý, hlava samčí výraz, dobrá stavba těla, slušelo by mu tři kila navíc. Známka: Výborný

Byli jsme malinko rozčarovaní, protože Ruffík má přes deset kilo, pokud mu dáme tři kila navíc měl by 13kg. Váha dospělého bígla je 8-14kg. Nechápu proč by podle rozhodčí měl mít Ruffík v deseti měsících 13kg jako dospělý pes. Just, když Ruffíkovo rodiče jsou oba menšího růstu. Stejně dopadla i Ruby a když se kouknu na Ronni pak vidím též 10kg. A my měli radost, že Ruffík má krásně vyrýsovanou hruď,... Krom standardních dávek granulí dostává denně i nášup v podobě tvarohu k obědu a podobné lahůdky.

Už při poslední výstavě, kterou hodnotila paní Dvořáková, jsme vycítili, že má ráda mohutnější, statnější psy.

Strávili jsme krásné dopoledne s Rubíkovci a bylo stejně fajn jako s teamem Ronníkovců na speciálce. Jinak mezi námi, Ruby je nádherná bíglí slečna. Hned bychom jí brali na naši zahrádku. Je k umazlení stejně jako Ronni. Prostě "R-ka" se povedly!

Tolik Ruffíkovci ze soboty :-)

No co budeme komu vyprávět, výsledky se bez tréningu nedají očekávat a proto nemůžeme nic nechat náhodě. Trénujeme průběžně, kolečko před domem na zahrádce, postoj na zahradním stolku, zkrátka žádnej luxus. Když venku sněží či prší, trénovat se musí.

Ubrus ze stolu dolů, a nástup. Nejdřív jeden pes, pak druhej...

Hagy je suverén. Ruffík to bere sportovně, za piškot cokoliv. Ostatně jak slintá pro kousek piškotu? Mrkněte na další fotogalerii...

tedy máte-li čas :-)

Trénink na Brno

Začátek byl takřka hororový. Všude mlha, teplota klesla na nějakých 16°C, foukal studený vítr. Kolem osmé ráno se nad hlavami prvních účastníků prohnal letoun, který měl zjevně problémy s přistáním. Asi hodinu poté jsme se dozvěděli, že letoun spadl - 2 mrtví. To není začátek hororu, ale reálný zážitek ze speciálky Beagle clubu na letišti v Chotěboři. Promrzli jsme důkladně, ale musím pochválit organizátory, stánek s občerstvením byl připraven na toto drsné počasí a tak v půlitrovém PVC kelímku se místo piva naléval čaj.
jdeme na výstavu. Moc nás potěšilo vidět partu Z Krušnohoří. Ruffík opravdu velmi osobně prohodil několik štěků se setřičkami Rachel a Ronni. Přidal se i Hagy a Okkinou. Podrbali jsme i my dospěláci. Vše bylo jak má být, začlo se štěňaty, pokračovalo příběhy z drsnými zážitky našich mrňousů a skončilo u tykání :-)
Ronni obsadila 3. místo mezi štěněčími holkami, náš Ruffík si odnesl pohár zlatý. Hagrid si chtěl během vystavování v kruhu odejít za páníčkem, a tak jsme si to trochu pokazili a skončili jsme třetí s "výbornou". Okkina nepadla rozhodčímu do oka a i přesto, že se velmi snažila, pohár si neodnesla.

Tolik v krátkosti naše novinky. A už jsou i fotečky!

Speciální klubová výstava Chotěboř 2009

CACIB Targu Mures

CACIB DEBRECEN 30.8.2009

A je to za námi. Počasí se umoudřilo, jsme spokojení, protože jsme opět získali pěkné ohodnocení. Ruffík získal Velmi nadějná a návrh na nejlepší štěndo, Hagy V2 a res. CAC. Tak teď už se budeme těšit na příští týden dopřostřed Rumunska na Dracula night show.

Rozhodčí: Kardos Vilmos (HU)

Vystavovalo se na stadiónu v Debrecenu, nádherné, ale velmi horké počasí pčes 30 °C. Vše velmi dobře organizované. Parkovné 5EUR. Spousta pomocného personálu přesně navigovala kam máme zaparkovat. Poté najít stánek s kasou, zaplatit na místě dalších 170EUR za dva výstavní dny, sebrat katalog, najít okruh a jdeme na to. Lilo nám z čela jako z konve. Vedro bylo neskutečné. Ruffík byl excelentní, jako profík! Rozhodčímu se opravdu líbil a proto ho navrhl i na nejlepší štěně. Poté nastupuje Hagy,  má velké problémy s vedrem, těžce se rozebíhá,... opět se rozhodčímu líbí, ale  lehkost předvedení konkurenta ho oslovila a tak Hagy dostal V2 a mimořádně i res.CAC. Co byl však průser, že jsme díky maďarštině až doma přišli na překlad hodnocení a málem jsme se hanbou propadli, když jsme zjistili, že jsme Ruffíkovi nenechali oběhnout první čestné kolo pro nejlepší štěně ve svém životě :-(

Snad nás ta zlost přejde a příště budeme důslednější. Tolik krátký report z provního dne.